Březen 2015

2 Day Character Challenge: Oblíbená mužská postava

24. března 2015 v 19:32 | Termitka |  10 Days Character Challenge
Milí termití přátelé,
včera jsem nevydala žádný článek a proto chci dneska vydat tento. Je to druhý den Character Challenge. No, říkám si, že to je celkem těžké, protože ze všech těch knih, seriálů, filmů, počítačových her mám vybrat Oblíbenou mužskou postavu.
Tak teď jsem v koncích. Jasně, že mám více oblíbených mužských postav, ale mám vybrat jen jednu.
Po dlouhém rozhodování jsem se rozhodla pro...

Klaus Mikaelson


Kdo je to?
Je tu někdo, kdo Klause nezná? Takže pro ty, co ho neznají.. Klaus Mikaleson je postava v Upířích deníkách a hlavní postava v The Originals. Je to jeden z rodiny prvních upírů v historii. Jenže Klaus je jako jediný napůl upír a napůl vlkodlak - hybrid. Je to způsobené tím, že jeho matka Esther ho počala s vlkodlakem z vesnice přičemž Mikael - otec všech jeho sourozenců neměl tušení a do proměny ho bral za svého syna. Často ho týral a nenáviděl ho, takže ho chtěl několikrát zabít. To se mu ale zatím nepodařilo. Klaus jednoho dne potká Hayley Marshallovou - vlkodlačiči a z jejich jednorázového románku vznikne jejich dcera Hope, kterou Klaus miluje a snaží se ji ochránit za cenu svého života.

Proč jsem si ho vybrala?
Klaus má neuvěřitelnou povahu! Někdy je špatný, ale podle mě je to jen zástěrka toho, že chce ochránit svoji rodinu a záleží mu na ní. A aby nebyl za láskyplného sourozence, chová se poněkud tvrdě. To se mi ale na něm líbí. Nejen, že Klaus je fakt sexy :D, miluju ho daleko víc kvůli tomu, jak se chová k Hope. Vždy si jejich momentky maximálně užívám. Klause mám fakt ráda! ^_^


Tak to by byla druhá mnou zvolená postava této záludné challenge. A co vy? Jaká je Vaše oblíbená mužská postava a jaký je Váš názor na Klause? :)
Zatím ahoj,
- Termitka ♥

1 Day Character Challenge: Oblíbená ženská postava

22. března 2015 v 15:50 | Termitka |  10 Days Character Challenge
Milí termití přátelé,
mám pro Vás připravenou druhý díl o Kenzie Parkerové. Měl by vyjít v úterý nebo ve středu a dneska jsem se rozhodla, že se zapojím do: 10 Days Character Challenge.
Jde o to, že každý den mám vybrat jednu postavu (mužskou nebo ženskou) z filmů, seriálů, knížek, komiksů nebo počítačových her. Dnes je první den této challenge a mám vybrat jednu postavu: Oblíbená ženská postava.
Možná to zní lehce, ale problém je v tom, že já mám těch oblíbených ženských postav trochu více. Takže jsem se po velkém rozhodování konečně rozhodla. Tento titul u mně získává:

Spencer Hastingsová

spencer hastings, do you love her?
Zdroj: http://stuffpoint.com/pretty-little-liars-s4/image/442979/spencer-hastings-picture/

Kdo je to?
Asi není možné, že ji neznáte, ale kdybyste ji neznali... Spencer Hastingsová je jedna z hlavních postav v knize Roztomilé malé lhářky a v seriálu Pretty Little Liars. Má sestru Melissu. V seriálu ji hraje Troian Bellisario.

Proč jsem si ji vybrala?
Tak strašně moc mě nadchnula v knize a doufala jsem, že bude dobře ztvárněná i v seriálu a.. Byla jsem nadšená. Nejsen, že mám ráda Spencer kvůli tomu, že je chytrá, soutěživá a pokud jde o Melissu, vždy ji chce porazit. Ale přes to všechno (i přes to, že je hodně bohatá), tak není namyšlená a je to skvělá postava. Řekla bych, že je jedna z nejlépe propracovaných v této knize i v seriálu. Spencer mám ráda i proto, že se nebojí a má skvělý charakter. I když většinou nemusím chytré holky, které nosí úkoly včas a do školy se učí každý den několik hodin. Prostě takovéty "šprtky", Spencer mi přijde úplně odlišná.

No a tak to by byl první den. Jsem zvědavá, jak si budu védst příště.
Tak zatím ahoj!
- Termitka ♥

Dvojí tvář : Díl I

15. března 2015 v 17:53 | Termitka |  Dvojí tvář
Milí termití přátelé,
dnes je tu první díl o Lauře Morganové. Tak snad se vám bude líbit.

" Hledáme ho celou věčnost!" zlobila jsem se na Hope.
" Promiň Lauro, vím jak jsi ho měla ráda," pokusila se Hope o omluvu. Mě omluva nezajímala. Chtěla jsem jen jedno! Můj přívěšek. Byl to dárek od otce, který dostala moje mamka a ta mi ho dala k desátým narozeninám. A teď je fuč! Přesněji řečeno někde u Hope doma, kde celou dobu přívěšek hledáme. Byl ve tvaru srdce a ve středu přívěšku byl malý diamant. Hope se zalíbil a tak jsem jí ho půjčila na rodinou večeři a teď neví kde je!
" Ještě se tu kouknu, jo?" řekla Hope. Hopin pokoj byl obrovský. Byl v romantickém vintage stylu a měla ho celý pro sebe. Očima jsem znovu a znovu projížděla pokoj. Zůstala jsem koukat na malou dřevěnou pokladničku. Pamatuji si, že jí Emma jednou Hope darovala, protože se Hope hrozně moc líbila. Přistoupila jsem k ní blíže.
Na samém dnu pokladničky jsem našla hledané srdíčko:" No, skvěle!"
"Ty už ho máš?" otočila se ke mně Hope. Bylo vidět, že jí spadl kámen ze srdce: "Tak to jsem ráda, že jsi ho našla."
"Máš štěstí," zamumlala jsem.
"Hele, co kdybychom někam šly. I s Emmou. Třeba nakupovat nebo jenom k Thompsonům.." napadlo Hope.
Thompsonovi měli rodinný podnik. Byla to restaurace hned vedle nákupního domu. Měli dvě děti. Aryu a Freyu. Freya chodila s námi do třídy. Obě byly jiné. Arya nosila hnědé vlasy sepnuté do culíku, Freya měla světle hnědé vlasy a nosila je rozpuštěné. Arya ze všeho nejvíce milovala hudbu. Hrála na housle a na klavír. Freya milovala nakupování a jízdu na koni. Hope se bavila ve třídě hodně s Freyou. Rozumněly si. Já jsem se ani s Freyou ani s Aryou nikdy moc nebavila. A když už, tak jenom kvůli společným projektům! Emma byla poslední měsíc mimo. Totálně mimo! Nebaví se snikým jiným než sama se sebou. Tak není divu, když se jí rozvádějí rodiče. Emma tráví nejvíce času ve stájích, které patří jejímu strýci. Stáje se jmenují Brooksovy stáje a Emma je tam každý den. Bude skvělé, když ji vytáhneme ven.
Rozhodla jsem se, že bych ráda nakupovat šla:" Dobře. Zajdeme za Emmou a společně půjdem nakupovat. Stejně si potřebuji koupit novou kolekci plavek od Victoria secret. Potom půjdem na náš oblíbený cheesecake. Dobře?"
"Skvělý," zamumlala Hope,"Akorát musím Deanovi říct, aby pohlídal Nelly."
Hope měla mladší sestřičku Nelly, která byla fakt strašně sladká, ale občas nám lezla na nervy. Byly jí tři roky. Kromě mladší ségry měla ještě staršího bráchu, Deana. Byl to její nevlastní bratr. Máma se znovu vdala a vzala si Richarda, policistu, který měl staršího syna Deana. Spolu pak měli Nelly.
" Dobře. Já tedy zajdu k Brooksovým pro Emmu."
" Fajn. Přijďtě potom ke mně," dodala Hope a pak jsme se rozloučily.
Opustila jsem dům Moorových. Moorovi byla jedna z nejbohatších rodin v Amelanu. Měli obrovskou zahradu i obrovský dům. Od nich k Brooksovým to bylo jen přes jednu ulici. A tak jsem se vydala po chodníku za Emmou.
Když jsem dorazila před jejich malý domeček, zazvonila jsem a z domu vylezla Emma.
Měla dva culíky (jako vždy). A na sobě měla kašmírový svetr s černými legíny.
Hned jsem jí řekla o co jde:" Ahoj Emm, nechtěla bys jít s námi nakupovat a pak jít k Thompsonům?"
Emma se na mě chvíli koukala, pak odpověděla:" Ahoj Lauro. Tak jo. Počkej na mě, hned jsem dole."
Emma byla za chvíli znovu u dveří a jen na paní Brooksovou zavolala:" Ahoj!"
Stephany Brooksová jí odpověděla:" Ahoj."
Vydaly jsme se za Hope po kostičkovaném chodníku, který lemoval ulici. Emma mlčela celou dobu. Když jsme dorazily k Hope, zazvonila Emma. Čekali jsme než dveře otevřela Hope a společně jsme vyrazily na nákupy.
Koupila jsem si opravdu krásné blankytné plavky z nové kolekce Victoria secret a Emma si koupila vysokou sukni. Hope si koupila černé baleríny a tričko s nápisem: Bad hair day.
Pak jsme společně navštívily Thompsonovic restauraci a objednaly jsme si jahodový cheesecake.
Za tmy jsme se vracely domů. Na mě doma čekala mamka.
" Ahoj mami," pozdravila jsem ji.
" Ahoj Lauro. Tak co? Koupila jsi si ty plavky?" zeptala se.
Pak jsme obdivovaly společně fotky a nakonec jsem se šla koupat. Napustila jsem si vanu a vlezla si do horké lázně. Četla jsem si nový leták od Chanelu a užívala si jemné jasmínové vůně, která voněla po celé koupelně. Najednou jsem odvrátila svůj zrak od krásných šatů na letáku a koukla jsem se směrem ke kohoutku u vany, Byla na něm pěna. Chtěla jsem nohou připustit trochu více horké vody. Koukala jsem na něj stále víc a víc a myslela jsem při tom na horkou vodu, která je tak příjemná. Z ničeho nic se sám kohoutek zapnul a horká voda tekla do vany. Koukala jsem jak blázen. Nevěřila jsem svým očím. Já jsem zapla kohoutek nebo kdo? A jak je to možný? Co se to děje? Pak jsem na to přestala myslet a voda přestala téci. Zkusila jsem na to ještě jednou pomyslet, ale už se nic nedělo.
Pak jsem ani nepomyslela na šaty v letáku a upřeně jsem koukala na kohoutek.

Tak to by byl první díl o Lauře Morganové - Dvojí tvář. Doufám, že se vám líbil a zanechte prosím komentář. :)
Zatím ahoj!




Recenze - Erilian, město čarodějů

12. března 2015 v 6:00 | Termitka |  Knihomol Termitka
Milí termití přátelé,
chtěla bych vám představit knihu, kterou jsem nedavno četla... Je trochu pro mladší generaci, jak jsem po přečtení zjistila, ale tak co.. Alespoň vím, že i nové české knihy se dají číst! :)

KNIHA: ERILIAN, MĚSTO ČARODĚJŮ

Obálka titulu Erilian - Město čarodějů

Autorka: Tereza Janišová
Ilustrátor: Petr Vyoral
Moje hodnocení: 7/10
Nápad to není špatný - Město magie a čarodějů a hlavní hrdinka, která přišla o rodiče. O kolo toho je spousta tajemství, ještě když se o ni stará její poručník lord Tesian. Do jejího života stoupí zrada, láska a objevení pravdy ze své minulosti..
+
Nejvíce mě zaujal námět a prostředí - město Erilian. Líbí se mi i balení knihy, myslím to, že je tam zakreslena mapa Erilianu, což já bych se bez ní neobešla. Na autorčinu první knihu, velmi povedené. Musím povzvednout srandovní a vtipné scény, které mě velice pobavily! Kiara mi nesedla, zato Lyraz byl pravý opak! - I přesto, že je až moc dokonalý a umí všechno, je prostě tajemný a tak nějak jsem se na jeho scény s Kiarou velice těšila a nemohla jsem se jich dočkat. Takže Lyraz byl ze všech nejlepší! Také se musí pochválit ilustrace, které jsou originální a pěkně zachycují děj. Líbí se mi i originalita v příběhu. Například názvy městských čtvrtí nebo jen dárky k Vánocům. Také se mi líbí nápad s krystalem (V našem světě něco jako mobil, avšak v jejich světě je to velice lépe propracovaný druh mobilu - má to více funkcí a je to fakt bezvadný vynález) :)
-
Nelíbí se mi povaha hlavní hrdinky Kiary. Jednou je moc dětská, podruhé je moc dokonalá a jindy nezvládá jeden předmět ve škole. Další, co bych vytkla je místy slabý děj. Hlavně začátek příběhu. Je tam napsáno o vražde Kiařiných rodičů, nevím, jestli jsem sama, ale od začátku jsem věděla, kdo se za vrahem skrývá. Také se velmi rychle odehrají přelomové informace a děj je takový neplynulý...

Shrnutí: I když jsem věděla, kdo je vrah Kiařiných rodičů, napětí mezi Kiarou a Lyrazem bylo fakt pevné! Takže za originalitu a nápady dávám sedm bodů z deseti. Knihu doporučuji tak pro dvanáctileté čtenářky.

Tak to by byla celá recenze knihy a doufám, že se vám líbila jak kniha, tak recenze.
Zatím ahoj!


Dekorace

10. března 2015 v 19:50 | Termitka |  DIY
Milí termití přátelé,
našla jsem opravdu krásnou dekoraci kamkoliv, kterou si můžete vyrobit i doma! Já sama jsem tento nápad využila a udělala jsem si svícínek touto technikou. Dopadlo to moc hezky a byla jsem originální. Takže doporučuji! ^_^


Potřeby:
• Sůl nebo cukr krystal
• Sklenici nebo cokoliv, co je průhledné
• Barevné křídy

Postup:
• Já jsem si sůl rozdělila na několik hromádek a dala jsem je na papír (Tolik hromádek, kolik máte barviček)
• Křídou opatrně budete obarvovat cukr nebo sůl a až budete s barvou spokojení, přestaňte
• Podle vaší fantazie si nasypte obarvenou sůl nebo cukr do skleničky podle toho, jak se vám to bude líbit
• Tak a to je hotovo! Jednoduché a krásné. Skvělý dárek nebo jen dekorace

Je to moc krásné a originální. Mě to hned zaujalo.
Tak zatím ahoj!

Kenzie Parker I

9. března 2015 v 18:43 | Termitka |  Kenzie Parker
Milí termití přátelé,
užijte si první díl příběhu o Kenzie Parker, tak snad se vám bude líbit. :)


" Mé jméno je Kenzie Parker a je mi patnáct let. Přestěhovala jsem se do Montany ze Španělska."
" Děkuji Kenzie," řekl profesor Howard.
Nesnáším první školní dny.. A hlavně ty první dny v nové škole. To představování před třídou, která je plná cizích lidí, které na mě nechápavě koukají.. A ty neznámé prostory. Tohle jsem neměla ráda jako malá a nečekala jsem, že mi to bude vadit i tentokrát.. No. Spletla jsem se! Vadí mi to možná ještě více.
" Místo máš vedle Camille," dodal profesor.
Camille vypadala celkem normálně. Prostě holka s úsměvem od ucha k uchu, s velkýma zelenýma očima a s blonďatými rovnými vlasy na prsa. Posadila jsem se tedy vedle ní. Chvilku na mě koukala. Říkala jsem si, co na mně všichni tak vidí.. To jsem z Marsu nebo co? Pak se Camille představila.
"Ahoj! Já jsem Camille Taylor, ale říkej mi Cami nebo Milla!"
Vrátila jsem jí pozdrav:" Ahoj. Já jsem Kenzie Parker."
"Vítej v Montaně."
Tak nějak jsem nevěděla, co na to mám říct a tak jsem zkusila praktikovat její metodu a smála jsem se od ucha k uchu také. Nedivím se jí, že se smála.. Má fakt perfektní rovné bílé zuby! Vytušila jsem, že si budeme rozumnět, protože jak to vypadalo, ona neměla jinou kamarádku.
Do Montany jsem jet nechtěla. Španělsko jsem milovala. Milovala jsem nekonečné moře, horko a celou Evropu.
Jenže když tátu nekonečné moře nebaví a chtěl se vrátit do své domoviny, nic proti tomu nezmůžu. Babičku s dědou, co žijí tady, jsem naposledy viděla, když mi byly tři roky. A tak jsem tady. Ve škole v Montaně na hodině fyziky.
Kromě Camille tu bylo dost jiných lidí. První, kdo mi padly do oka byly dvojčata Lisa a Monica. O předstávce jsme se seznámily. Lisa měla patku a světle hnědé jemně vlnité vlasy. Monika nosila ofinua její odstín vlasů byl o něco tmavší. Také je měla ostříhané na mikádo a vyžehlené žehličkou. Obě holky měly tmavé oči a jejich rysy byly podobné. Na fyzice seděly hned přede mnou. Holky jako Gloria nebo Diane se se mnou bavit vůbec nechtěly, ani si mě nevšímaly, tak jsem se jich nevšímala taky. Patřily k nějaké pětičlené partě, kam kromě nich patřila ještě Lily, Simone a jejich vůdčí Polly. Polly byla fakt hezká holka, ale kromě krásy byla až moc namyšlěná... Co jsem poznala, ve škole je hodně oblíbená.
Po fyzice následovaly jiné předměty. Jako angličtina, matematika a francouzština. A pak jsem šla domů. Škola byla uprostřed města a můj dům stál na kraji. Byl to docela dlouhý kus cesty a tak jsem cestou přemýšlela. Přemýšlela jsem o škole, o tom, co si vyberu za mimoškolní aktivity a o rodině.
Došla jsem před obrovský dům, vytáhla z kapes klíče a odemkla si. Nikdo nebyl doma. Přivítala mě akorát fenka Dora, jorkšírského teriéra jsem si přivezla ze Španělska a Doře budou čtyři roky. Vypadá úchvatně.
Když jsem se po škole trochu občerstvila, chtěla jsem se jít učit na zahradu. A tak jsem si vzala tašku a sedla si na pohodlné křesílko a rozpustila jsem si blonďaté dlouhé vlasy. Pár vlasů mi zůstalo v ruce.
Pak jsem se chvilku učila angličtinu a zadívala jsem se na dveře, které vedly do sklepení. Napadlo mě, že jsem v novém sklepě nikdy nebyla a tam jsem se tam chtěla kouknout. Bohužel, když jsem zatáhla za kliku, zjistila jsem, že jsou zamčené a tak jsem se vydala hledat klíč. Našla jsem ho po dlouhém hledání v tátově pracovně a to jsem si uvědomila, že pokud klíč je v tátově pracovně, pak je za dvěřmi něco zvláštního. Odemkla jsem a dveře zaskřípaly a rozletěly se. Uviděla jsem betonové schody, strašnou tmu a spoustu pavučin na schodech. Trochu jsme se bála, ale nakonec jsem vykročil po schodech dolů. Připadalo mi to nekonečné. Neustále jsem čekala, když schody přestanou a čekala jsem dlouho. Najednou jsem pod sebou ucítila rovinu. A jelikož tu byla tma jako v pytli, používala jsem ruce, abych do něčeho nenarazila. Narazila jsem do dalších dveří, vedle kterých byl vypínač. Zmáčkla jsem vypínač a rozsvítil se celý sklepní prostor. Neuvěřili byste, co jsem tam všechno viděla. Tisíce zbraní! Luků, pistolí, bouchaček. Oboru, kterýmu jsem nerozumněla. Ráda bych řekla, že tomu rozumím, jako španělské vsi, ale to bohužel není pravda a tak jen říkám, že zbraním vůbec nerozumím. Přes vitríny perfektně vyleštěné bylo vidět několik zbraní. Měly svůj specifický tvar i velikost. Líbila se mi jen jedna zbraň. Byl to krásný luk, který mi přesně seděl a patřila k němu přenádherná taštička s šípy. Uprostřed této místnosti (která byla mimochodem obrovská) byla namalovaná červený čára a já jsem stála přesně na ní. Když jsem se rozhlédla s lukem v ruce spatřila jsem na jedné straně terč. A tak jsem si zkusila z luku vystřelit. Můj šíp nedolétl ani k tomu terči. Říkala jsem, že zbraně nejsou můj koníček. Počkat. Proč tady ty zbraně vlastně jsou? Copak je můj děda s tátou nějaký mafián nebo ještě hůř nějaký vrah?


Tak, to by byla první část příběhu o Kenzie Parkerové, tak snad se vám líbil.
Zatím ahoj!


Jak si nalakovat nehty

6. března 2015 v 8:25 | Termitka |  DIY
Milí termití přátelé,
od středy ležím doma a nejspíše mám chřipku. No a jelikož jsem tu od úterý nic nepřidala, za což se omlouvám, tak vám něco přidám dnes. Bude to návod na nalakování nehtů. Tak snad Vám to pomůže ;)


1. Odlakujte si zbytky starého laku a aplikujte výživové sérum na nehty
2. Nalakujte si nehty podkladovým lakem
3. Barevným lakem začněte lakovat malý kousek před koncem nehtu
4. Směrem dolů
5. Poté nahoru
6. Potom zase od dola směrem nahoru k jedné straně
7. -
8. Šestý bod opakujte i na druhé straně
9. Když je celý nehet barevně nalakován, zbývá jen přetřít hotový nehet bezbarvým lakem :)


Snad vám tento článek alespoň trochu pomohl ^_^
Zatím ahoj!

Pastelky a tužka ^_^

2. března 2015 v 6:31 | Termitka |  Malíř Termitka
Milí termití přátelé,
opět jsou tu mé kresbičky a divím se, že o ně máte největší zájem :) Tak abych zase začala kreslit!
Rozhodla jsem se přidat další tři a bude to technika.. Tužka + pastelky. Doufám, že se budou líbit ^_^

1. Vlkodlak
Tuto kresbu jsem kreslila o letních prázdninách... No.. celkem dlouho! :D
Technika: Pastelky Kohinoor + tužka Kohinoor č1, B4, pryž
Čas: Hodinka


2. Peříčko
Jako druhý obrázek je tu peříčko :)
Technika: Pastelky maped + tužka Kohinoor č1, pryž
Čas: hodina


3. Srdíčko
Tohle srdíčko jsem dělala jen pastelkami :)
Technika: Pastelky Kohinoor
Čas: 3/4 hodiny


Tak a to jsou mé kresbičky :)
Komentář potěší!
Zatím ahoj ^_^