Prosinec 2016

Střední škola

11. prosince 2016 v 11:07 | Termitka |  Téma týdne (TT)
Ahoj všem termitům a zbloudilým duším,

Mrzí mě, že jsem to já, kdo tě zdržuje od práce.
Ale tak co. Nemůžeš stále pracovat. Odlož pracovní oděv a na chvíli se začti do keců jedné teenagerky, jejíž hlava je plná zemětřesení a její slova z úst jsou jako vodopády, které tě pohltí a ty nemůžeš dýchat.
No dobře.. nechme si tuto poetickou stránku mojí duše na eseje a podobné zbytečnosti. Nejsem úplně holka, co dodržuje pravidla, takže ano, i když chodím na spisovnej gympl, nějaká vnitřní síla mě táhne do toho nespisovna. Přijde mi to cool. Takže to bylo pro rýpaly.

A teď k jádru tohoto článku. Je mi 16, jsem velka holka a můj život se obrátil naruby přechodem na střední školu.
Školu mám od 1. září na prvním místě v žebříčku priorit.
A tak se tomu musím podřídit.
Všechen svůj volný čas obětuji škole. Ale nese to své ovoce. To, co jsem se na ZŠ naučila za rok (vesnická škola), jsem se zde naučila za dva měsíce a to ještě 100x kvalitněji.
Aby to nevypadalo, že jsem jen zavřená doma. To opravdu ne.
Sem tam si zajdu na nějakou party. Jako odreagování cool.
Taky vedu záchranářský kroužek - to jest první pomoc. A v neposlední řadě chodím na hasiče
Nejvíce se snažím stýkat se se svými kamaradkami a kamarády, což se zatím dá.

A teď ten osudný den..

V kalendáři se objevil datum prvního září. Já plná očekávání, strachu i zvědavosti jsem se nemohla dočkat.
Teď ani nechápu čeho. Ten pocit, který jsem měla prvního září ráno neumím popsat. Bylo to divné a zároveň i vzrušující.
Největší sranda byla to, že jsem měla berle. A to ani ne čtyři dny, takže jsem je ještě moc neuměla používat. Ty blbý fofrklacky, jak tomu říká kamarád jsem musela mít ještě měsíc. A mé utrpení s utrženým svalem neskončilo. Ne, neptejte se na podrobnosti, je to celkem trapné. Stalo se mi to poslední prázdninový víkend na trampolíně. A ten sval necítím do teď a chodím na rehabky. Sranda. Nedoporučuji.
Zpátky k tomu dni. Na dvoře mělo proběhnout nějaké přivítání nového školního roku a nových studentů. Já jsem na dvoře stála s mojí kamarádkou a potkala jsem tam svojí nynější spolusedící Lálu. Ano, znaly jsme se z minulosti, ale je to velmi komplikované, takže to nebudeme řešit. Ale rodiče se znají a je to docela sranda se po letech zase sejít. Lála je můj osobní soulmate.
Poté jsme se rozdělili do tříd. Já jsem třída C. ❤ btw máme nejlepšího třídního
Spolu s dalšími 30 lidmi a jedním invalidou ( já) jsme se přesunuli směr kmenová třída.
Třída je fajn. Moc fajn. Tohle mi tedy chybělo na základce. Tady ty lidi nebudou hodnotit, jak vypadáš nebo co nosíš. Máme třídu plnou fajn lidí. I Termitka si tam našla kamarády. A to už je co říct.

Mám těch fotek strašně moc, ale nechci je tu dávat všechny. Třeba je tu za nějaký čas zveřejním.
To, co jsem chtěla říci tímto článkem je, že někdy ty změny v životě pomůžou k tomu, abyste ten život měli ještě lepší, krásnější a zábavnější než doposud. Love u xx


Pobláznění

6. prosince 2016 v 21:12 | Termitka |  Palác myšlenek
POBLÁZNĚNÍ

Pobláznil si hlavu moji
Jako holkám stovky
Procházím se po chodníku
Mám chuť skočit do vozovky

V objetí cítím tvůj dech
Zamilovala jsem se do tvých rtů
Líbám tě, jako by to bylo naposled
Jsi ztělesněním mých snů

Máš kůži hebkou jak hedvábí
Nemohu si pomoci
Objímala bych tě klidně
Od rána do noci

Mé a tvé rty se spojí
Za noci, kdy je chladněji
Není to čas co rány hojí
To ty mi dáváš naději

Z očí do očí
Na sebe hledíme
Jako bychom nalezli poklad
Co dále střežíme

Modrá barva očí
Stále strážci osudu
Vzplaneme vášní
Kdo dojde pro vodu?

Cítím se jak v ráji
Když se na mne usmíváš
Ač je zima - nálada jak v máji
Líbáš, hladíš, objímáš.

Tolik otázek projde mou myslí
Kdo zná jejich odpověď?
Je láska spojená s nenávistí?
Raději déle než-li teď?

Ty hlavní otázky
Co trápí mě dále
Jaky by byl život bez lásky?
Myslím na to stále

Odpověz prosím
Naposledy

Realita nebo snění?
Láska nebo pobláznění?

**
Z vlastní tvorby.
Termika❤